DENÍK

Zacneme uplne od zacatku...Narodil jsem se 30.3. v Gottwaldove. V 11:00 dopoledne. Porod byl narocnejsi, prekotny a narodil jsem se uduseny nebo spise priduseny a mel jsem při spatreni sveta modrofialovou hlavicku.,.. Ta tkan uvnitr me lebky proste nedostala do vinku dost kysliku pro rozjezd a tak se vyvinula po svém a zanechala na dozivoti stopy, jestli pozitivni ci negativni si netroufam soudit, kazdopadne stopy vyrazne. V ranem veku, skolka, pruda chodit ze skolky s mamou po obchodech, dost necitlivy..Zakladka v pohode, ta s rozsirenou vyukou jazyku, az tedy do 6.tridy, tedy mych 12ti let. Tehdy jsme na rok odjeli do Mongolska, tata tam mel praci a ja chodil do male české skoly...krom skoly jsem se pohyboval prevazne v prostredi tatovych spolupracovniku, dospelych lidi. Po navratu jsem slozil rozdilovky a naskocil do 7mi tridy. Jenze vse bylo jinak, Vubec jsem nezachytil bourlivy nastup puberty mych spoluzaku a vlastne k zivotu uz pristupoval jako ti tatovy spolupracovnici, dospelaci...Nechapal jsem proc se chovaji jinak nez ja, proc jak na co, k cemu? Jenze jiny jsem byl bohuzel ja..Zacal jsem mit velky problemi se před deckama uvolnit, strasne jsem se stydel, uzaviral do sebe a zacinal rozjezd nekolika tryznivych let, kdy jsem ze stredne az tezkych depresi nevybrednu, do 17ti 3xpokus o sebevrazdu, rtut, prasky, zily, zadna holka, zadna zabava, jen trpka a horka prichut kruteztrapeny detsky duse, která v te době vubec nechapala a nerozumnela tomu, ze trapit se není v poradku. Selhaval jsem, daval jsem si to cely za vinu. Po poslednim pokusu o sebevrazdu ve 4. rocniku na gymnaziu, na které jsem byl prijat bez prijmacich zkousek, jsem jiz propadal, maturiutni rocnik, co ted? Tak jsem na sobe po prijezdu z lecebny a par stezich na zapestich maknul a odmaturoval jsem s vyznamenanim, nasel si holku a ten roky ještě nastoupil na vysokou skolu. Ekonomicka fakulta, zrejmne v te době cesta nejmensiho odporu... Holt co ce jsem zacal chapat az mnohem pozdej, ze po tezkych depresich zakonite prisla manie a naopak chrlite jak ten Dan Nekonecny neustale gejziri, ale driv nebo pozdeji vam ta sila zase zmizi. Manie jsou mnohem mnohem horsi, ale zkratim to. Prokousal jsem se prvnimi tremi rocniky a pak se to zlepsilo, zacal jsem pro jednu zlinskou firmu obchodujici s evropskymi dodavateli tlumocit a starat se jako asistent o portfolio zahranicnich dodavatelu v oblasti sportovnich povrchu a hrist, stal jsem se clenem AIESECu (takovy Skaut pro vysokoskolaky z ekonomickych fakult), v patem rocniku odstatnicoval, ve 23tiltech jsem se stal inzenyrem ekonomie a mel jsem zajistenou rocni staz v Ohiu na universite (diky zminovanemu AIESECU a drajvu, který jsem v te době mel). Rok predtim jsem cele leto pracoval ve Virginii v zahradnictvi na oficianli studentska viza, samozrejme mam i svoji Social security card. Jenze ty pocatecni komplikace, prinesli dan nejvyssi. Muj mozek dlouhodoby tlak na vykon a stres neunesl a propukla u mne tezka schizoafektivni psychoza, par dni po statnicich a před tak krasne rozehranou karierou. Zblaznil jsem se. Mamka, jako zdravotni sestra zachovala klid a zavolala zachranku. Ze sanitky si jen pamatuji, ze jsem mel v kapse pas a vsechny uspory a presvedcoval doktora at mne co nejrychlej zaveze do Vidne na letiste, ze musim urychlene vycestovat na zapad, jinak mne zabiji rusove. Byl profesinal, drobne konzilium na prijmu, postylka, kurty, injekce cca 5 dni. Kdyz jsem se pokousel jit poprve se sam vycurat pres halu, ve které travili cas mi novi kolegove, jiz v ponekud lepsim stavu, dostal jsem druhy zachvat. Nebylo to hezky, porad mate strasnej strach, slysite vojensky bombardery. Prvni vychazka na EEG skoncila sipkou do krovi a dalsim zachvatem, projela kolem mne Avie co rozvazi obedy a to me k smrti vydesilo, jako vsechno co bylo kolem, o vsechno jsem prisel, ztratil jsem rozum, ztratil jsem sam sebe, ztratil jsem se ve virtualni realite meho mozku, nebyla realna realita, byla nebyla, byl jsem zmateny, vse strasne zly, nepratelsky, uzkost, srtrach, stazeny vnitrnosti, sucho v puse, prvnich 14 dni jsem se sem tam pocuraval v noci. NEVEDEL JSEM CO SE MI TO STALO A UZ VUBEC JSEM NEVEDEL, CO TO PRO MNE ZNAMENA DO BUDOUCNA. Rodice se nechaly odborne instruovat panem primarem, ze "mu nasdadime Olanzapin", bude ho brat uz stále a bude v pohode. Olanzapin, je antipsychotikum 2.generace, v te době prodavano originalnim vyrobcem pod nazvem Zyprexa, dle mnohych psychiatru stále velmi kvalitni a dobry lek. Jojo, to se rekne, ne tak Radovi, ten věci dotahuje dokonce, když destrukce, tak poradna, ale to malinko predbiham. Po nasazeni a nastaveni davek leku jsem byl propusten do ambulantni pece a blahove si myslel, ze se otrepu a jedeme dal. No na staz jsem odletel, ale bylo to jen trapeni, vubec jsem to najednou tak hrave nezvladal jako driv, po mesici jsem se vratil po vzajemne domluve s univerzitou v Ohiou, muj prinos byl nulovy. Pribral jsem 20kg, byl jsem pomalej, tezkopadnej a utlumenej, hruza. Zacal jsem tedy zpatky ve Zline pracovat na doporuceni kamarada Honzy ve firme obchodujici s elektronikou, a z pozice operatora na zakaznickem centru jsem se za pul roku diky jazykum a vysokoskolskemu titulu vysvihl na post asistenta generalniho reditele a to se mi moc libilo. Musim uprimne rict, ze na skvely, chytry a inteligentni a vzdelany lidi jsem mel z pekla stesti. I práce při vysoke byla cennou zkusenosti, za kterou vdecim memu sefovi panu Ing. Kralovi. Ferovej a spravnej borec. Vratim se ovšem k postu asistenta, práce nebyla nijak narocna, sem tam něco zaridit, nekam zajet, nekam něco zavezt, něco pretlumocit, taky kafe jsem sefovi delal, sledoval za nej tisk, komunikoval s pravnikama, organizoval firemni sportovni dny a vubec to bylo skvely...jenze co po dvou letech? Radime chces byt jen asisten nebo bys prijal manazersky post? Co ja vedel, myslel jsem si, ze jsem v pohode a ze to zvladnu, tak sem to vzal. Stres narustal, odlouceni od nejvyssich pohodovych mistecek se zvysovalo, další kolaps, zvysena konzumace alkoholu a ruznych budivych latek..Proc, protože když do sebe sypete antipsychotika, v mem pripade Olanzapin, tak nejen ze priberete 20 kilo za 2 mesice, ale taky vam seredne ubyde energie, jste pomalejsi, casteji a vic unaveny, proste to nejde, delat manazera, kterej denne maka tvrde, aby plnil plany a když se k tomu prida spatna strategie oboru, který mate na starosti, vysledky proste nejsou...a to je problem. Hledal jsem něco, co by me vratilo zpatky na ty koleje, ty koleje rychlovlaku, na který jsem byl zvyklej a ktrerej sem zase chlel mit pod kontrolou...smula...tu latku jsem objevil...trehdy jsem ještě netusil jakou pandorinu skrinku otviram..ano je to japonsky vynalez, je to silne budivy metamfetamin, Pervitin, Piko, Smaho, Kero, Matro...rikejme tomu jak chceme, je to tvrda droga a zacaly se dit věci, který bych si si ani při tech nejhorsich snech nedokazal predstavit. Je to jako když s kurzem na vozik na letisti sednete do nejostrejsiho Gripena...hm a pak se deji věci...Kazdopadne po 2 letem trapeni na manazerskem postu, nekolika cestach do ciny, Hong Kongu, Frankfurtu, Berlina a buh vi kam ještě jsem usoudil, po vzajemne domluve s sefem, ze bude lepsi se netrapit, prinos byl nulovy. Nejak zahadne jsem uz vedel o nove otvirane pozici v Zivnobance, zlinske poboce na Spravce uctu. Rikam si s kompama umim, proc ne. To uz jsem vikendove frcel a po telefonicke domluve s reditelem banky jsem byl pozvan na osobní pohovor, pohovor s psychologem, psychotesty atd atd, banky maj docela naroky. To jsem vsak jiz absolvoval nafrecenej pernikem a byla to fajn jizda, vubec jsem si nepripoustel, ze se muze stat strasnej pruser. Nevadi, reditel mne nakonec po famoznim prijmacim rizeni premluvil na pozici vztahovy manazer pro korporatni klientelu junior a ja se vrhnul do světa bankovnictvi. Zacatek super, samy porady, skoleni v praze, stara budova Zivnobanky, uverove oddeleni plne silencu, moc fajn svet, za první rok jsem i splnil diky tatovym kontaktum uverovy limit, jenze stejna pohadka, stres narusta, Rada zacal fetovat cim dal vic a bum, po par vypadcich a kolapsu slusna domluva a ja z banky po 2 letech odesel. Povazuji to dosud za svoji nejlepsi praci, kterou jsem mohl zkusit, taky diky skvelym chytrym a inteligentnim lidem, který jsem mel moznost poznat. Super, co dal. Kamos se kterym jsem daval obcas jointy, kourim je od 15 a k tomu 20-30 cervenych Elemek denne, mi nabid, jestli u nej nechci delat první uroven supportu. S kompama si osefuju co chci, ale programovani, to asi ne. Ale tak zkusil jsem. Vstupni 3 denni skoleni v Praze na SQL databaze jsem prospal opilej na penzionu, takze start trochu lajdacky, a nastalo další 2 lete trapeni. Vykon nulovy, ale poznal jsem par super frajeru. IT hosani jsou proste jiny. Co se tyce humoru jsem s nema byl v rovine, ale psani kodu, nic pro mne. Domluva odchod. Dalsi stace byla flek na univerzite, asisten reditelky katedry Anglistiky a amerikanistiky, rikam pohoda, mimojine pohovor v Pilane na exportniho manazera, prijat, ale radeji jsem vycouval, i kvuli dojizdeni. Anglicky jsem zvladal, reditelka si me vybrala a mne zacalo rocni angazma na univerzite, kde jsem to pojal dost volne, pac ma predchudkyne skoncila na psychiatrii z prepracovani (za 12 500,- cisteho :-))a to ja uz neplanoval, frcel jsem si na piku, v praci nulovy vykon, unava, po roce mne pani reditelka Doc. Lengalova vyhodila. Frigidni, vyschla, strojova zena, prisnejsi a vyhublejsi typ Margaret Teacherove. No hruza. A ta akademicka půda, ufff, to je taky zajimavej oddil, nic pro mne. No a co ted. Sup na pracak a tak nejak sem tam zeby sebereflexe? Co ja vim. Proste bylo jasny, ze nefunguju a nezvladam, soustavnme pracovat, v piku sem uz lital vic a vic, vubec jsem se s tim neparal, vsechny prachy jsem za to ochotne daval a byl to trochu problem no. Zkousel jsem se lecit, opava des, z tama jsem po 14ti dnech utekl, pac Rada ma rad svůj komfort, cigaretky a zadny mrize. Dalsi pokus: Jemnice..soukroma lecebna, vyborna kuchyne, maly kolektiv, koureni kdykoliv, volnost, nohejbalky, pinec (turnaj jsem samozrejme vyhral). Lecbu sem dokoncil a diky vnimavym a napomocnym terapeutum a pani primarce, jsem zazadal o invalidni duchod, aspon nejaka satisfakce za to, ze na to proste nemam a zacinam se s tim smirovat. Lecbu jsem vzorne dokoncil, cely 3 mesice, dokonce jsem byl za odmenu na vylete na Vranovske prehrade, pruda, ale potesi to. Super kamosi a jeden novej ze Zlinaa...Paja, to jsem ještě netusil, ze moje cesty se s Pajou protnou na dlouhou dobu a ze jako ostrileny dealer se mnou navaze intenzivni vztah. Invalidni duchod jsem dostal, 2.stupen...mimochodem sem se v ty Jemnici zamiloval..Alena, od 15ti na ulici, zila v Praze, normalne nikdy asi nepracovala, byla "spolecnice" a dokonce i něco tocila. Krasna, okata vysoka brunetka s nadhernyma kozama, stihlounka...ach, další slapota do hovna a zasek na 7 let...vlastne jsme byli na piku oba. Slo to cely do kytek, uplne nahovno...holka v tech nejkrizovejsich okamzicich proste zachovala zvyk jednat jako stetka a natrela mne uplne nekompromisne no, ale nevadi, kazda zkusenost je dobra, ty spatny mozna vic..no jo, zbyl mi po ni kocour, Maxik, vlastne jsem za to moc rad, mam ho strasne rad moncicaka chlupatecho mojeho...omlouvam se, mozna tzrochu skacu, ale snazim se tyhle blbosti vzit smahem, abych se snad DOSTAL K TOMU PODSTATNYMU, ALE KURVA, VZDYT JA VLASTNE NEVIM CO VSECHNO CHCI RICT, JE TOHO STRASNE MOC..No tak jsem se trochu zklidnil. Sedim tu u kompu, vycerpany jako prase, rano jdu vyrezavat další dve znaminka, pac mam něco jako rakovinu kuze, tzv Bowenova choroba, co naplat..zase jsem par dni nespal, no nemam to uplne lehky, ale jaky to mam, za to si muzu sam. Zacal jsem něco malo citit k Martine, o malou se stara hezky, ale když jsem ji dnes videl, jak se rozplyva nad Marou, takovym chlapeckem, chjo, vzdycky si to beru osobne, jsem kreten. No nevadi, v tomhle rybnicku z toho nikdy nic nevzejde, samy smazky, fetaci a fetacky zkurveny, cert aby to vzal..musime jit dal. Dopisuji si s Blankou, Anetkou, Petrou a myslim, ze je to na pohodu. Holky jsou fajn, mam je rad, ale na druhou stranu se jich bojim, pac sou to lamacky. Vlastne jsou to dost jednoduchy stvoreni, sam si to lamu, kurva. Ale to je jedno. Psal jsem zase ty vypiceny Sabine, ty vole, mne uz fakt regulerne hrabe...kurvadrat...se asi utrapim, nemuzu si pomoct. Je to na picu, ale zase není tak zle..Takze, je pul druhy rano, Paja s Ivetkou v loznici, Andre chrape na gauci a ja sedim za kompem a pisu tyhle my sracky...aspon při tom posloucham britskej trance, Gareth Emery, moc sikovnej chlapik, dela mi radost...hudba mi dela radost, seru na zensky. Lehko se to rekne. Moje nejvetsi laska v zivote, Janicka Boranova si mne blokla na FB, jak sem tam zacal davat fotky s Marketkou. Marketka si me dost usurpuje, ale je to skvela holka, za mnohe ji vdecim, dotahuje věci do konce a diky ni jsem mel moznost se podivat tam, kde bych se normalne nedostal. Ale co mam delat, proste mne fyzicky nepritahuje, jinak je uplne dokonala. Nezbyde nez se s tim nejak popasovat. Jsem trochu roztrhany, na vsechny strany, ale uplne. Takze, konec narikani. Pred dvema dny jsem mel trochu adrenalinek, sedel u mne Marian, kamos, kutil, 4 dny jsem se neozval rodicum a z niceho nic vtrhli do myho bytu, asi si mysleli, ze mne zachrani od vseho zleho, nebo ja nevim co. Maru tatik vyhodil a mati na mne zavolala policajty. Toz totalni zoufalost, dojela hlidka, v ni muj kamos policajt Lada, toz jsme pokecali, nebyli si furt jisti co se mnou, zoufaly rodice syna schizofrenika a fetaka, tak ještě zavolali zachranku, aby doktor rozhodl, jestli to není na hospitalizaci. Se vsema jsem, vlidne a v klidu pohodove pokecal, cely to trvalo 2 hodiny snad, po celou dobu jsem neuhnul ani o milimetr a v klidu popijel plechovky a pokuroval. Suma sumarum se mnou nemuzou nic udelat, jak by taky mohli, vim toho mnohem vic nez cely to osazenstvo zachrannyho systemu, doktor klidas, na balkone jsem mu strucne prednesl muj zivotni styl a jak to mam, byl v pohode. Nakonec jsem vsem ukazoval fotky z festivalu na kerym jsem byl v lete v Belgii a tak nejak jsme to uzavreli. Kdyz jim to rikam hned na zacatku, ze tudy cesta nevede, neveri a tak to maj se vsi paradou. Se mnou bohuzel nehne ani par volu, když ja nebudu chtit. Ale ja vlastne chci, chci to zmenit a zit lip, ale proste to lajdam, to je cely. Jenze ja muzu lajdat, mam na vsechno nespocet casu, když se po ranu vykalim z pivek, nic nenapisu, ale zas je mi dobře, ciga, jointy, pivka, za vsechny ty desy z detstvi a puberty, nasrat, vzdyt je to uplne jedno. Teda mne, ne tak memu okoli. Jojo, lidi kolem mne dost trpi, teda hlavne rodice a Marketka. Jsem na ne dost krutej uznavam a pritom jsou to ti jediny, kterym na mne fakt zalezi, do haje, naliskal bych si. Ziju si, jako by se nechumelilo, neberu ohledy vubec na nikoho a na nic, protože je mi to jedno, ale nemelo by byt..Tak nejak to placam od desiti k peti. Naliskal bych si, ale jak rikam, je to cely proces a ja si tu pubertu, kterou sem nikdy neprodelal proste chci odzit, jasny je mi 41, mel bych mit rozum, ale ja ho i mam, ale proste na vsechno seru, jen se vozrat, zhulit a nazdar. Jo tenhle postoj je trochu zasek, ale ted to tak mam a jak rikam, nikdo s tim nic nezmuze. Jenom ja sam a ja si davam na cas, pristupuju ke vsemu s namornickou rozvahou jako deda Lebeda z Jaji a Paji..Ale co bude dal...vim to ja? Kdo to vi? Asi nic no...co by taky. Doktori mi rikaj, pane Stebra, musite zit takovej jednodussi život, nikam se nehrnete, jste nemocnej. Ja uz to vim, ikdyz mi to trvalo 10 let nez jsem to pochopil. Jsem hold pomalejsi no. Seru na to.

Je 3:20 rano, vratil jsem se z Nonstopky, cerveny elemka a rum, na kuraz. V loznici se Paja snazi osukat Ivetku, musel sem je trochu zkrotit, pac sousedka Vlasta ma 92 nebo mozna 192, tezko rict, ziju tady osm roku a ona furt vypada stejne, je to skalni sokolka a podle mne taky dost velka drbna, taky strojova zenska jak ta Lengalka. Jako Ivetka je sikovna, ale total koste no a ten Paja, toz vlastne se navzajem jen zneuzivame, on mi nosi drogy, ja ho tu nechavam s devcaty, které si vodi, v suplicich v loznici se povaluji gely, kalhotky, gumovy nechutnosti, prisaham, ze nic z toho není moje...ja mam vsechny svy holky v jpg a MP4!!! Ty moje maj velkou vyhodu, delaj co chcete a nikdy vam nezlomi srdce. No jo, jenze...Martina. Tak ještě před Martinou, ostatní kamaradky: Petra, postacka, 36 let, dobry pokec, jsme v kontaktu, pisem, dobry...Blanka, hezka, 3 deti, uz moc nepisem, ale to neva, Anetka...sedavame spolu na lavce u reky, popijime lahvace a kecame, dobry, nemá to sice moc stavu a Anetka nosi divny boty, ale proc ne, cim vic lidi znas, tolikrat jsi clovekem. Patrat po novych lidech je skvely. Chce to obcas silnej zaludek, ale tak nejsme z cukru ze, ikdyz teda ja jsem trochu cita no, a co, doprdele, je to muj život! No a Marketka, uzasna holka, organizuje vsechny nase spolecny festivaly a koncerty, Tomorrowland nas osvedcil jako sehrany team. Posledni dobou ji dost flakam a mrzi me to, ale fakt delam co muzu, jsem z toho frceni dost rozbitej a k tomu zazivam zas po dlouhy době něco novyho, vlastne vubec nevim, do ceho se ritim, ale Martina, no...Igracek, Martula, Martulin, proste holka z valasska, hezka, odolna, sexy, podobne rozbombardovana v zivote jak ja, ale strasne hodna, hezky nohy, hezkej zadek, to je hlavni, hezky prsa, hezky ruce a...pekny oci , usta, nos...proste i ta sije splnuje prisna meritka myho stylu... nechtel bych to nikam tlacit a zaradit se do nejakyho supliku not single again, ale zaroven je mi to az moc prijemne na to, abych tomu odolal...a proc bych tomu vlastne mel odolavat? Kvuli Marketce? Ale vzdyt s Marketkou to preci není něco za něco, to urcite ne, ona mega dava, ale ja nemuzu kvuli tomu apriory bojkotovat vse, co se kolem mne deje. Je to slozity a hadejte co? Bude to pruser a vsichni si to cely zas vyzerem, někdo vic, někdo min, někdo vubec...a nebo to bude Marketka vse tolerovat a ustojime to vsichni...tyo, klidek Rado, ještě nic ani nezacalo a ty uz zas myslis na to, abys mel vodlozeny peníze na pohreb...jo je to fajn, nebudu tomu branit, rozhodne ale musim stat nohama na zemi, ale zasrana Sabina, vo ktery vsichni rikaj, ze je to stetka a vona se tak i chova je najednou jakoby ta nejvzdalenejsi planeta naseho planetarniho systemu a tam oprostred se zacina znova drat kupredu slunce a ono vlastne uz sviti dlouho a je i svým zpusobem osvedcene, az na male detske nemoci s kreditkou, vid Martuli :-) jsme to zacali dal praktikovat ferove, s domluvou, a věci plati, je to v klidu, sem tam spolecne jidlo, je to hezky, mily, nezny tyo, jsem 41 lety uchylak a mluvim o neznosti, tyo, toz co mi je...hih, vubec nic mi není, jsem toho plnej a postupne to zacinam objevovat a rozvijet, je to proste strasne moc velky, musim to krotit a chodit kolem toho po spickach, nikdy neprestat verit, ze se to jednou zvladne vydolovat cely, proste mam rad život, lidi, zvirata, sam sebe, slunko, hudbu, je to uzasny bejt na zemi, staci mit srdce a milovat, milovat život, odpoustet, zustat svůj, najit se, videt a pusobit stesti jinym, proste milovat....jo, myslim, ze jsem toho stále schopen, ten Sunny (Skrillex) von to taky vi, proste I show you how to love again. Jasny, fakt se omlouvamn, ale doslo mi to zas po nejhaky době, co jsem to nezazil a ta mala kurvicka me na chvili hodila do světa podel, podraz, lez, hnus, pretvarka, corkla mi suverenne mobil, pak do myho bytu tahala lidi, teda lidi, Miru Swoona...doted nevim, jestli tech par tracku, který nahodil a je fajn obevovat nvovou hudbu, jestli mi to za to stalo ho potkat, ale vlastne jo, vzdyt je mi ho vlastne lito...ale snad se neuchlasta nez na to prijde, ale do ty doby budu patrat jinde a rozvijet jiny vztahy. No, sem hotovej mudrc. Tepla mi rum, honem na neeej :-) to co dnes Paja dotah, to je fakt bida, poslední 5 dni kazdej vecer dve a nic, kurva jen nespis, furt musis chlastat a kourit, hulit. Jako by mi tim nejakej ten muj andel daval na jevo, ze to chce brzdu na chvili. No tak, nerikam zrovna, ze pausu si davaj jenom looseri, ale spanek je dulezitej, sem tam, když muzete spat kdy se vam zachce, je to skvely, tim padem totiž muzete kalit, kdy se vam za chce a vychazet tak pratelum casove a kalit s nima, když muzou oni, protože vy muzete uplne vzdycky, když se vam teda nechce spat. To je moc hezky a dukladne zarizeny, top strop beton. Sice skromne, ale to je mozna lepsi. Abych teda jen doplni, po tom 2. stupni invalidity jsem presel na 3ti stupeň, neboli plnou invaliditu, dozivotne, diky laskavemu a chapavemu pristupu všech zucastnenych, tedy meho skvelyho obvodaka, super psychiatra a na zaklade jejich vyjadreni pani vedouci doktorka posudkoveho lekarstvi ve Zline priradila mi diagnoze 3.stupen. Parada. Beru 16litru mesicne, inkaso mam 3,5tis, takze bez mobilu, internetu a prukazky na dopravu mi zbyva desitka na lezaky, cerveny elemka...no zadna slava. Hadry kupuju u cinana, velkou zasobarnou podpory, jidla a pod jsou my skvely rodice, sice trochu naruseni, ale tak život není pericko no.

Vazeni ctenari, jsem na chvili zpet, nepamatuji si, kde jsem posledne skoncil, ale mam nejaky novinky :-). Tedy vlastne jen jednu. Nastehovala se ke mne Martina i s malou a ja prestal farat skoro uplne :-) ubehly 2 mesice, zijem spolu s holkama moc hezky, Verunka je uplny bumbrdlik sikovnej a marta maka, vari, snazi se, ja dost kalim pivka a nechavam se obskakovat, ale verim, ze to ještě odladim, však muj život ma najednou smysl, rad, zodpovednost, velmi nerad se vzdaluji sve puberte, ale musel sem trochu zvolnit a nefarame :_) teda az na drobny vyjimecky, když muzem :_)

aj rodice si pochvalujou, ze su konecne trochu normalni. Jo a malem bych zapomel, jsme v karantene, je svetova pandemie novyho Coronaviru, kterej se neda lecit, uplny manevry.